S3.4 ŠVP v souladu s RVP PV

Obsah shodný s S1.2.

Před vytvořením školního vzdělávacího programu (ŠVP) doporučujeme prostudovat Manuál
k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy, který vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze roku 2005. Obsahuje vysvětlení jednotlivých kapitol, které má kompletní ŠVP obsahovat, seznamuje s pojmy, které se obvykle v ŠVP vyskytují, a pomůže se základní strukturou, i když tu si každá školka může vytvořit podle své potřeby.

Dále doporučujeme přečíst RVP PV v jeho nejaktuálnějším znění.

Obecná doporučení

ŠVP představuje základní pedagogický dokument mateřské školy / lesního klubu. Popisuje vnitřní uspořádání, plán výchovné a vzdělávací práce a způsoby jejího vyhodnocování.
Na jeho základě škola funguje a její pedagogové se jím řídí ve vzdělávacím procesu. ŠVP má vyjadřovat realistickou, v daných podmínkách realizovatelnou představu o uspořádání školy a vzdělávacího procesu. Tj. ŠVP má stanovit cíle odpovídající konkrétním podmínkám
a dostatečně přizpůsobené možnostem a potřebám školy. Stanovení cílů má předcházet analýza podmínek a prostředí, tj. dokument nemá být jen soupisem ideálů. Když se podaří dobrý ŠVP, každý z týmu školy se v něm najde, používá ho běžně při plánování jednotlivých činností během roku nebo při vyhodnocování. To, co je v každodenním shonu běžně neviditelné, lze ukázat právě v ŠVP – jednoduché činnosti mají často hluboký důvod, pedagogický přínos a význam. Někdy nedoceňovaná náročná práce pedagogů je v ŠVP popsána jako řemeslo a umění zároveň. K tomu jsou v ŠVP popsány podmínky, které to umožňují.

Postup tvorby

Postup tvorby ŠVP je dlouhodobou záležitostí. Na jeho přípravě by se měl podílet celý pedagogický tým, popř. i další zaměstnanci školy, členové rady apod. Lze předpokládat, že pokud se do jeho tvorby zapojí všichni zainteresovaní lidé, bude takto vytvořený program všemi lépe přijat a všichni jej budou ochotněji a s větším uspokojením naplňovat. Nutným prvním bodem tvorby je analýza dosavadní práce a její zhodnocení. ŠVP má být dokument veřejný, tzn. obecný a stručný, a zároveň pracovní, tedy dostatečně instruktivní. Mohou přirozeně existovat různé verze ŠVP: verze stručnější, určená zřizovateli, odborné veřejnosti
i kontrolním orgánům, a verze podrobnější, spíše pracovní, vyhovující pedagogům.

Obsah a uspořádání ŠVP

Doporučujeme věnovat pozornost obzvlášť těmto kapitolám vašeho ŠVP:

S3.4.1. Identifikační údaje o mateřské škole / lesním klubu , charakteristika školy a jejího vzdělávacího programu, podmínky a organizace vzdělávání

Tato kapitola má obsahovat:

základní údaje o škole (adresa, sídlo, IČO);
charakteristiku školy;
charakteristiku vzdělávacího programu – zde doporučujeme obecnější znění, uvést jen to, co opravdu děláme – pedagogický směr, filozofický koncept;
podmínky a organizaci vzdělávání – doporučujeme formulovat popis tak, aby si ho byl schopen představit člověk, který ve školce nikdy nebyl. Např. popíšeme i lokalitu, zázemí a venkovní zázemí (zahradu, pozemek). Volitelně lze také připojit popis filozofie stravování, na co klademe důraz; psychosomatické podmínky – jak přistupujeme
k dětem, jak komunikujeme, jak probíhá přijetí a adaptace nového dítěte; jaká je organizační struktura školy.

Podrobné informace najdete v Manuálu ŠVP MŠ na stranách 10 – 11.

S3.4.2. Vzdělávací obsah (tzv. integrované bloky, učivo uspořádané do ucelených částí)

RVP PV stanovuje, že ve školních vzdělávacích programech pro předškolní vzdělávání mají mít tyto součásti podobu tzv. integrovaných bloků. Pojem „integrované bloky“ je pojem obecný, zastřešující nejrůznější podoby ucelených součástí učiva v ŠVP (tematické celky, projekty, programy apod.);
v integrovaných blocích popisujeme náš záměr, co dětem nabízíme, co plánujeme
a předpokládáme, že se děti naučí, jakou formou, jaký je očekávaný vzdělávací přínos, výstup, výsledek;
vzdělávací obsah musí následně korespondovat s měsíčními plány a třídní knihou.

Inkluzivní vzdělávání – k 1. 9. 2016 se úprava výchovně-vzdělávacího obsahu pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami řídí vyhláškou 27/2016 Sb., která upravuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných. Doporučujeme LMŠ a LK v rámci přípravy PLPP (plánu pedagogické podpory) a IVP (integrovaného vzdělávacího plánu) pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracovat s příslušným poradenským centrem, PPP (pedagogicko-psychologickou poradnou) nebo SPC (speciálně pedagogickým centrem).

Děti mladší 2 let –zákonem č. 178/2016 Sb. ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), je s účinností od 1. 9. 2016 stanoveno, že se předškolní vzdělávání organizuje pro děti zpravidla ve věku 3–6 let, nejdříve však od 2 let.
S odloženou účinností od roku 2020 bude předškolní vzdělávání organizováno pro děti ve věku od 2 zpravidla do 6 let.

Povinností ředitele je zajistit optimální podmínky pro vzdělávání těchto dětí a vše popsat v ŠVP. Pokud vaše LMŠ / váš LK přijímá děti mladší 3 let, je to nutné popsat ve zvláštní kapitole ŠVP.

S3.4.3. Evaluační činnost školy

Má být jasně definováno, jak přesně evaluace probíhá, podle jakých kritérií a jak často. Je potřeba, aby evaluace probíhala na všech úrovních fungování organizace – procedurální, personální i provozní. Evaluační činnost školy patří k hodnoticím kritériím Standardů kvality,
u nichž jsou při vyhodnocování nejčastěji shledány nedostatky – příliš obecné nastavení frekvence a oblasti evaluace, nejasné kompetence zúčastněných osob, nejasná pravidla ohledně toho, jak je s výstupy hodnocení nakládáno. Doporučujeme této oblasti věnovat dostatečnou pozornost.

Procedurální oblast – evaluace výchovně-vzdělávacího procesu na úrovni třídy/tříd: LMŠ nebo LK by si měly stanovit, co to jsou klíčové kompetence a jak se vyhodnocují, vyhodnocení musí probíhat přinejmenším u předškoláků. Výsledky vyhodnocení včetně přijatých opatření jsou zaznamenány písemnou formou. Hodnoticí kritéria jsou zpracována písemně předem a jsou srozumitelná všem členům týmu.
K vyhodnocení vývoje dětí může sloužit také individuální schůzka s rodiči o vývoji dítěte (bez účasti dítěte). Vyhodnocování výchovně-vzdělávacího procesu může také doplnit evaluační zpráva stážistů, hospitujících pedagogů z jiných tříd/školek.
Provozní oblast – evaluace organizace – zejména SWOT analýza: K vyhodnocování provozní oblasti mají sloužit zejména porady týmu (zápis je pořizován pravidelně, je přístupný všem členům týmu a úkoly jsou kontrolovány), porady výkonné rady spolku, supervize a schůzky s mentorem. Ke sledování finanční udržitelnosti slouží účetní závěrka. Výroční zpráva popisuje činnost organizace. Ke zjišťování kvality vnitřního prostředí organizace slouží např. dotazník rodičům. Výsledky dotazníku jsou konzultovány v týmu a návrh řešení je předložen na schůzce s rodiči.
Evaluace v personální oblasti – evaluace pedagogů a jejich práce (sebehodocení
a hodnocení): Tým LMŠ/LK si vytváří vlastní kritéria (např. pomocí etického kodexu, profilu pedagoga apod.).
Evaluace a autoevaluace má být součástí náplně práce pedagoga.

Podrobně na stranách 15–16, 21–25 Manuál_ŠVP-MŠ (viz Souhrn příloh).

Na co bude kladen důraz při vyhodnocování Školního vzdělávacího programu (kvalitativní kritéria):

pravdivost – zda vychází ze skutečných podmínek a zda jsou tyto v ŠVP popsány. Např. cíle ŠVP musejí být v souladu s formou docházky dětí, kterou školka umožňuje (např. u dětí s dělenou/částečnou docházkou je potřeba revidovat zamýšlené cíle (zvážit, co je reálné skutečně naplnit a sledovat);
provázanost s dalšími dokumenty – měsíčním plánem, plánem evaluace, třídní knihou, provozním řádem, etickým kodexem;
naplňování – hodnotitel se může obrátit na pedagogy s dotazem, zda ŠVP četli, jak jej realizují, co s dětmi dělají, kdo ŠVP psal, zda na tom spolupracoval celý tým apod.;
evaluaci – zda je popsána jasně, zda je proveditelná a zda je uskutečňována.

Dále v této kapitole

I. PROCEDURÁLNÍ STANDARDY